Hojky Pervs :)
No... Nějak na mě dolehla úchylná nálada. Musím říct, že jsem se potřebovala po jednom pitomém referátu trošku odreagovat, jínak by mi vážně asi pukla hlava. Z toho učení jsem vážně hotová *cítí se mizerně*
Takže jsem se rozhodla napsat no ehm.. xD Vidíte sami, že nakonec jsem začala psát yaoi na želvy ninja.
Vážně nevím, jak mě tohle zase napadlo. Doufám, že i přesto si alespoň někteří povídku užijí a rádi si ji přečtou.
Enjoy~
-DarKiss
Název : Kdo je teď lepší?
Fandom : Želvy Ninja
Pairing : Leo X Raph
Narazíte zde na : Incest a samozřejmě naše sladké yaoi. :3
Červenovlasý praštil s dveřmi a rozhodl se odejít. Jistě, je to zbabělé. Štvalo ho to, jak pořád je on ten špatný a Leo je hrdina, co vždy zachrání situaci. Tak šíleně ho to užíralo.
''Tch!'' odfrkl si a rozeběhl se k nějbližšímu východu z kanálu. Jak totiž očekával, úžasný Leo bude vyslán, aby ho přivedl zpět a ještě mu jako bonus dal kázání. Vážně nechápal, v čem je ten tmavovlasý vůl lepší, než on.
''Heh,'' ušklíbl se.
Kdyby chtěl, tak ho porazí levou zadní, ale to né. Leonardo je prostě úžasný a on je jen ten vzpurný Raphael, co pořád dělá potíže. Ano, tak to je a jak Raphael přemýšlel, tak to vždycky bylo a i bude.
No, ono ho snad ani nevštvalo to, že ho tak vidí sensei a Mikem a Donniem, ale štvalo ho to, že s ním tak jedná i ten namyšlený parchant.
Ale proč? Vždycky se snažil být nejlepší, ale potom nějakým zvláštním způsobem to přebral velký vůdce Leonardo.
He, no jistě. Donnie je velmi chytrý, Mikey.. no.. on je prostě Mikey a Leonardo je samozřejmě vůdce. Co tedy za roli v tomto směšném ''bratrstvu'' připadne na něj? Role špatného vzpurného Raphaela.
Už ho to ani nijak nebavilo, kdyby mohl, také by někam na roky vypadl jako jeho úžasný bratříček, co se před několika měsíci vrátil, ale on by to nedokázal. Sice to vypadalo, že bratry moc nemusí, ale opak byl pravdou. Prostě jen měl svůj názor a to je asi zřejmě špatné.
Vyskočil z nějbližšího kanálu a rychle se rozhlédl. Ulice již dávno pohltila tma. Nevěděl sice, kolik hodin může býti, ale věděl že rozhodně není nijak zvlášť pozdě.
Neslyšel totiž žádné opilce ani hlasitou hudbu z nočních klubů, která je na páteční večery obvyklá.
Pozvdechl a rychle vylezl na nejbližší budovu.
Neuvědomil si to. Nevěděl, že ho celou dobu z povzdálí pozoruje tmavovlasý chlapec, který se nad jeho chováním mračil.
Chvíli ho sledoval a když červenovlasý usedl na kraj panelového domu, druhý se rozhodl vydat za ním.
Raph se rychle rozhlídl.
Nikde nikdo.
Zdá se, že tu nikdo není.
Zauvažoval po chvíli. Naopak se mu zdálo, že je tu až příliš velké ticho.
Proťal ho až hlas jeho vyjmečného bratra.
''Proč se pořád tak chováš? To ti tu tak vadím?'' optal se jej a Raph slyšel blížící se kroky.
''Zmlkni, Leo.'' odsekl druhý. ''Nemám náladu.''
Tmavovlasý se zamračil. Stáhl si modrou pásku z očí, jelikož věděl, že tohle bude ještě složité a několikrát si oči promnul. Poté si povzdechl a chtěl dojít až k bratrovi, který ho však zarazil.
''Nepřibližuj se.'' pronesl chladně Raph.
Leova vnitřní sopka však právě vybuchla.
''Sakra, co ti je?'' zvýšil hlas. ''To mě tolik nenávidíš? Opravdu jsem ti tolik proti srsti?''
Raphael jen vykulil oči. Nevěřil, že se Leo dokáže takhle naštvat. Rozesmál se.
''Netušil jsem, že dokážeš být i takový.'' ušklíbl se.
''Jaký?'' podíval se na něj tmavovlásek, který rozdýchával svůj hněv.
''Sexy.'' zašeptal, rychle se zvedl a bez možnosti odporu, povalil Lea na mokrou střechu paneláku.
''R-Raphe? Co to sa-'' Leo nestihl víc říct, jelikož mu druhý přitiskl své rty na ty jeho.
Leo se nedokázal zorientovat. Raph, který ho odjakživa nemá moc v lásce a jen tak mimochodem je jeho bratr, ho tu líbe a navíc to sakra umí.
Červenovlasý jazykem přejel po rozechvělých rtech tmavovlasého. Jako by dostal elektrický šok. Příjemný šok. Proto se na ně s dravostí vrhl. Leonardo vyděšeně zíral do očí svého bratra. Nejen, že měl zatemněný motek zvláštním pocitem, ale zároveň vůbec nevěděl, co dělat. Takhle živého Rapha neviděl od... vlastně nikdy. Raph se mezitím rty přesunul na krk tmavovláska a vytvořil zuby několik rudých i namodralých kousanců.
''Ah!'' Leovi unikl z úst sten, který Rapha naprosto dostal.
Odtáhl se od něj a udiveně propaloval Leovi oči. Tmavovlasý byl celý zadýchaný, rudé tváře měly odstín jako Raphovi vlasy a tělem mu projížděl třes.
Raphael si uvědomil, že tohle je zlý.
Přestaň pitomče, budeš toho litovat.
Nešlo to.
Líbal Lea na krku as přitom z něj strhával oblečení, dokud nebyl stále činu neschopný Leo jen ve spodním prádle.
Proč..? Proč se nedokážu přinutit k tomu, abych ho zastavil? Proč mi jeho doteky dělají tak dobře?
Raph chvíli vyčkával. Najednu stranu si přál, aby ho Leo zastavil. Věděl, že tohohle bude litovat. Na druhou stranu ho jeho roztomilý bratříček tak vzrušil, že by byl nejradši, kdyby si mohl hned vzít.
Leo sjel Rapha pohledem, když se červenovlasý dlouho k ničemu neměl. Jeho pozornost upoutala až bolestně velká boule v bratrových kalhotech. On sám byl roztřesený vzrušením a chtíčem.
Ale.. vždyť jsou bratři, proboha!
Zastav ho!
Neudělal to.
Nechal ze sebe strhat všechno oblečení, až měl na sobě jen spodní prádlo.
''Nebráníš se.'' konstatoval Raph. ''Že by se ti to líbilo?'' zeptal se s úšklebkem provokativně.
V Leovi narůstala zlost. Štvalo ho, jak se chová nadřazeně.
Když ho však bratr jemně a dlouze políbil a on ucítil tu krásnou chuť jeho rtů a nejen to. Jako by v tom byla... láska.
I když věděl, že si jen maže med kolem huby a pro Rapha tohle nic neznamená, zahodil veškeré racionální myšlení a zapojil se do polibku.
Raph se odtáhl a dlouze se mu zadíval do očí. Usmál se.
Leo doslova tál nad tím pohledem. Jeho bratr se neusmívá a když už, tak je to neupřímné a vůbec by to nesměřovalo na něj, ale on vážně...!
Leo nemohl odporovat. Ani když ucítil tu šílenou bolest, kterou mu Raph způsobil, když do něj prudkým přírazem pronikl, nedokázal mu odporovat.
Sténal slastí i bolestí. Raph pomalu přirážel do jeho těla. Nechtěl svému bratru ublížit, ale když uviděl jeho výraz, který přitom dělal a pak když konečně zasténal jeho jméno, neudržel se. Přirážel jako smyslů zbavený a líbal přitom Lea na rty, na krk, po celém obličeji.
Po těle jim oboum stékal pot. Ani jeden z nich nedokázal vnímat nic jiného než přitomnost toho druhého.
Trvalo již jen pár chvil, než Leo hlasitě zasténal jméno svého bratra a vyvrcholil. Raph se zakousl do rtu a následoval ho.
Oba to chvíli rozdýchávali, než Raph vystoupil z bratrova těla, zapnul si kalhoty a vtiskl letmý polibek bratrovi do vlasů. Než se však Leo zmátořil, druhý byl už pryč.
Pozoroval kapky deště a nevěřil, co se právě stalo.
Tváře mu máčely hořké slzy.
Nejraději by se rozkřičel, ale nešlo to.
Byl až příliš slabý.
Přál si, aby to byl jen sen.
Žádné komentáře:
Okomentovat